All podcasts
Kůže: Náš největší orgá cover

Kůže: Náš největší orgá

.Zde je přepis textu z vašich obrázků, rozdělený podle jednotlivých stran: --- ## **SOUSTAVA KOŽNÍ (Strana 1 - Pracovní list)** **Soustava kožní** odděluje a chrání vnitřní orgány před vnějším prostředím. Kůže je největším orgánem lidského těla. ### **Funkce kůže:** * vylučuje z těla odpadní látky potem * pokrývá a chrání povrch těla * pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu * zabraňuje vniknutí mikroorganismů * podává informace o okolním prostředí * kůže je také smyslovým orgánem – obsahuje buňky citlivé na tlak, dotek, teplo, chlad, bolest ### **Složení kůže:** * **pokožka** – svrchní vrstva, tvořená tkání krycí, nemá krevní cévy - nejsvrchnější vrstvu pokožky tvoří rohová vrstva - vzor povrchu kůže na bříškách prstů je odlišný u každého člověka (užití v kriminalistice – nauka o otiscích prstů – daktyloskopie) - barva pokožky je ovlivněna množstvím barviva – pigmentu (chrání naše tělo proti poškození slunečním ultrafialovým zářením) * **škára** – je pod pokožkou tvořena vazivovou tkání, která tvoří také tepelnou izolaci - ve škáře jsou krevní cévy, nervy a kožní útvary - **kožní útvary:** - *vlasy a chlupy* vyrůstají z vlasové pochvy - *nehty* jsou zrohovatělé ploténky, které vyrůstají z nehtového lůžka - *kožní žlázy* – **mazová žláza** – ústí do vlasové pochvy, která udržuje kůži hebkou, pružnou a vláčnou - **potní žláza** – vylučuje z těla pot (nejvíce potních žláz je v podpaží, na čele, dlaních a chodidlech) - podílí se také na tepelné regulaci tělesné teploty - **mléčná žláza** – je největší kožní žlázou, produkuje mateřské mléko * **podkožní vazivo** – nejspodnější vrstva, ve které se nachází tuk - tvoří tepelnou izolační vrstvu - je zásobárnou energie ### **Péče o kůži:** * pravidelná osobní hygiena kůže, otužování * včasné ošetření poraněné kůže * nadměrné opalování kůži škodí --- ## **SOUSTAVA KOŽNÍ (Strana 2 - Učebnice s nákresem)** Kůže je největším orgánem lidského těla, celé je **obaluje a chrání** před fyzikálními, chemickými a bakteriálními vlivy. Jsou v ní uloženy **smyslové orgány** pro hmat, vnímání teploty a bolesti. Krevní kapiláry a potní žlázy kůže umožňují vysoce citlivou **regulaci teploty těla**. Kožní soustava se skládá ze dvou vrstev: 1) vnější vrstva – tzv. **pokožka**, 2) vnitřní druhá vrstva – tzv. **škára**. Pod škárou se nachází mocná vrstva **podkožního vaziva**. **1) Pokožka** se skládá z několika vrstev epitelových buněk. Ve spodní vrstvě pokožky vznikají neustále nové buňky, které odsouvají starší buňky směrem k povrchu těla. Čím blíže jsou tyto dříve vytvořené buňky u povrchu, tím více rohovatí, až se konečně dostanou na povrch jako mrtvé buňky a odlupují se. Tam, kde je povrch těla vystaven zátěži, je kůže silnější (mozoly). Nejtenčí a zároveň nejcitlivější pokožku mají oční víčka a rty. Ve spodní vrstvě pokožky je uložen **pigment melanin**, který dává kůži zabarvení. Funkcí pigmentu je chránit hlouběji uložené buňky před účinky ultrafialového záření. Barva kůže je dána dědičně množstvím melaninu, ale také tím, jak silně je kůže vystavena slunečnímu světlu. **2) Škára** ležící pod pokožkou tvoří jakousi síťovinu z pružných a pevných vazivových vláken. V ní jsou uloženy potní a mazové žlázy, vlasové kořínky, nervová zakončení a krevní vlásečnice. **Potní žlázy** jsou rozloženy po celém povrchu těla nerovnoměrně. Největší hustoty dosahují na dlaních a ploskách nohou, v podpaží, relativně řídké jsou na zádech. Produkt jejich činnosti je **pot**, jehož odpařováním dochází k **ochlazování organismu**. Pot obsahuje vodu se solemi, odpadními látkami a typickými pachovými látkami typickými pro každého jedince. V potu obsažená kyselina mléčná brání na povrchu kůže růstu bakterií (antibakteriální účinky). Ve škáře se nacházejí také **mazové žlázy**, jejichž produkt udržuje kůži vláčnou a odpuzuje vodu. Do škáry zasahují hluboké vsklesliny pokožky, které obsahují **vlas** nebo **chlup a nehet**. Hustota chlupů a vlasů je na různých částech těla různá. Ve škáře jsou hojné **vlásečnice**, které regulují prokrvení kůže podle zevní teploty a pomáhají tak udržovat stálou teplotu těla. V chladu se stahují a v horku jsou naopak hodně prokrvené, roztažené, aby se stačilo teplo z těla vyzářit. V **podkožním vazivu** pod škárou jsou uloženy četné **tukové buňky**. Na některých místech mohou vytvářet silné vrstvy (např. na břiše), ale např. na očním víčku chybí. Podkožní tuk je zásobárnou energie a tepelným izolátorem těla. Ovšem jeho nadbytečné množství je velkou zátěží pro pohybový aparát a oběhovou soustavu. **VÍŠ, ŽE...** * Celkové zbarvení kůže určuje množství a kvalita pokožkového pigmentu. Na jejím základě lze rozlišit 3 velké plemenné skupiny lidstva: - negroidní – mají velké množství pigmentu a potních žláz, jejich kůže je hnědá až černá - europoidní – mají méně melaninu a potních žláz, kůže je světlá - mongoloidní – díky jiné formě melaninu (eumelanin) je barva jejich kůže žlutá. * U každého chlupu je sval, který ho v chladu, hněvu nebo úzkosti napřímí. Při hustším ochlupení se takto docílí izolační vzduchové vrstvy. --- ## **SOUSTAVA KOŽNÍ (Strana 3 - Vady a nemoci)** **Věkové zvláštnosti kožní soustavy** Kůže novorozenců a malých dětí je velmi jemná a tenká. Obsahuje nižší množství pigmentu a velké množství krevních vlásečnic (narůžovělá barva). U novorozenců a kojenců je nedokonale vyvinuta zemní zrohovatělá vrstva pokožky a s tím souvisí i **zvýšená citlivost kůže malých dětí**. Potní žlázy vstupují v činnost až v 1. týdnu po narození. Jejich zvýšená funkce spolu s činností mazových žláz se plně projevuje až v období dospívání (v pubertě). **Vady a onemocnění kožní soustavy** Kůže je zranitelná jednak proto, že je umístěna na povrchu, za druhé proto, že její funkce úzce souvisí s celým organismem a za třetí je sama citlivá vůči choroboplodným zárodkům a může být postižena různými poruchami. Onemocnění kůže se dělí podle příčin na fyzikálně chemická (popáleniny, omrzliny), alergická (kopřivky, ekzémy) a infekční (plísňové infekce, opary, bradavice apod.). Infekční činitelé působící uvnitř organismu se mohou projevit také vyrážkou na kůži (spalničky, zarděnky, pásový opar, plané neštovice apod.). Na **ekzém** se dříve pohlíželo jako na nejčastější kožní nemoc. V současné době je však považován za příznak různých příčin, mimo jiné místní dráždění kůže, krevní onemocnění nebo alergie, které mohou například vzniknout působením barviv v oděvu nebo čistících prostředků. Jinými kožními onemocněními mohou být vředy, akné, porucha tvorby pigmentu, která může být dědičného nebo hormonálního původu. Následkem mnohaletého intenzivního opalování s častými spáleninami může vzniknout **rakovina kůže**. Příliš vysoké teploty mohou způsobit popáleniny, naopak nízké teploty představují nebezpečí vzniku omrzlin. **Péče o kůži** Kůže si jako velice důležitý orgán zaslouží trvalou péči. Samozřejmostí by mělo být každodenní mytí, minimálně obličeje, krku, rukou, podpaží, nohou a intimních partií. Pokožku je také vhodné ošetřit příslušným typem krému. Nezbytnou pozornost musíme věnovat pravidelnému mytí vlasů vhodným šamponem. Nutné je pravidelně si stříhat neustále dorůstající nehty; na rukou dokulata, na nohou rovně. Případná poranění je nutno ošetřit: povrchové ranky zakrýt náplastí, hlubší nechat ošetřit lékařem, popáleniny chladit déletrvajícím proudem studené vody, poté přiložit sterilní obvaz, omrzlá místa zabalit do teplé pokrývky nebo ponořit do vlažné vody. Při poleptání kůže je nutné postiženou oblast omýt silným proudem vody. Těžší formy popálenin, omrzlin i popálenin by vždy měly být ošetřeny také lékařem. **VÍŠ, ŽE...** * Celková plocha kůže dosahuje v dospělosti (v závislosti na tělesné výšce a hmotnosti) okolo $1,6–1,8\text{ m}^2$ a hmotnost (bez podkožního vaziva) okolo $3\text{ kg}$. * Denně se odloučí až okolo $10\text{ g}$ odumřelých pokožkových buněk. Ty tvoří z velké části potravu pro nejrůznější domácí roztoče, kteří často mohou vyvolat u citlivých osob alergie. * Tloušťka kůže kolísá mezi $0,5\text{ mm}$ na očním víčku a $4\text{ mm}$ a více na rukou a nohou. * Potními žlázami vypotíme denně asi $0,5\text{ l}$ vody. V horku, při horečce nebo sportovní zátěži se výdej vody pocením několikanásobně zvýší na hodnoty kolem $10–15\text{ l}$ vody za den. Proto je důležité v těchto situacích včas doplnit ztrátu vody a solí. * U živočichů mají velký význam pro vzájemné dorozumívání potní pachové žlázy v okolí pohlaví a konečníku. * Na vnitřní straně rukou a nohou je pokožka zvrásněna jemnými rýhami. Uspořádání tohoto jemného rozrýhování je pro každého člověka jedinečné a slouží v kriminalistice k identifikaci (určení totožnosti) osob – otisk prstů, možno i dlaní a plosek nohou.

informativeby Radek Trizna·1 episodes·RSS

Episodes